Blog ambasadora: Ostravské festivalové ozvěny
Tak to přišlo. I když jsme všichni věděli, že se to musí stát, nikdo nečekal, že to bude tak rychle. A o čem že to vlastně píšu? O poslední zastávce naší tour po České republice. Hartenberg jsme opustili po velmi brzkém obědě a vydali se na několikahodinovou cestu přes celou republiku až do Ostravy. Cesta byla vyčerpávající a pozdní příchod na náš poslední dočasný domov, Středisko volného času v Ostravě - Zábřehu znamenal téměř okamžitý přesun do říše snů.
Z té jsme se probudili do posledních dvou dnů, které byly oba nabité od rána do večera. A právě proto jsme se do nich pustili s obrovskou vervou. První akční den jsme navštívili Charitní středisko Michala Magone v Ostravě - Dubině. Zde jsme se setkali s mnoha dětmi různého věku, které s velkým nadšením zkoušely aktivity, které jsme pro ně měli připraveny – mimo tradiční F3 fotbal, hraní na bubny a různé hry se tentokrát přidal i workshop tance pod taktovkou ambasdora Musy, při kterém bylo vidět, že lidé se umí dorozumět i bez znalosti cizích jazyků.
Zdrželi jsme se jen dvě hodiny, které utekly rychleji, než bychom chtěli, ale to už na nás čekal areál ostravského výstaviště a v něm probíhající Festival v ulicích, jehož součástí jsme byli také. Na našem stánku a v jeho okolí jsme během pátečního i sobotního odpoledne se všemi kolemjdoucími nacvičovali tance, bubnování, hráli fotbal, vyráběli Juala míče nebo si jen tak povídali a užívali si atmosféru festivalu. Během pátečního odpoledne jsme na našem stánku přivítali fotbalisty z partnerského klubu FC Baník Ostrava, Dyjana Carlose Azeveda a Denise Granečného, kteří zde měli autogramiádu. V sobotu jsme se pak zúčastnili fantastického festivalového průvodu z Masarykova náměstí. Největší prostor jsme pro sebe ovšem „ukradli“ v jedné z přestávek mezi koncerty, kdy jsme na hlavní stage předvedli to, co jsme za poslední měsíc vypilovávali, a to tradiční keňské písně a tance, které sklidily velký ohlas skvělého publika.
Po skončení hlavního programu jsme pak strávili večer odpočinkem a poslechem hudby, kterou nám festival nabídnul. Následující poslední společné tři dny jsme věnovali odpočinku, vyhodnocování kampaně, loučení se s lidmi, které jsme za poslední měsíc poznali a s projektem, kterému jsme dali spoustu své energie a který nám na oplátku dal také mnohé nazpět.
Fotbal pro rozvoj, ročník 2016, je úspěšně za námi. Odteď bude dozrávat (nejenom) v našich vzpomínkách.
